Růst na dluh není růst!

Ještě před deseti lety nikoho moc nezajímalo, jaký dluh má která země. Když Japonsko mělo obrovské schodky veřejných rozpočtů, tak rozhodně to nikoho nerozrušovalo a v novinách se o tom neobjevilo fakticky nic. Při tehdejších volbách otázka zadlužování byla sice relativně důležitá, ale mnohem důležitější bylo, o kolik se zvednou důchody, bez ohledu kde se na to vezme. Zato dnes máme vládu, která se dostala k moci právě díky úspornějšímu programu a díky tomu že chtějí “šetřit”. Jak je to možné?

Dříve pojem „státní dluh“ převážná většina nebrala moc vážně a to, že se zvýšil dluh státu, lidi příliš nezajímalo. Vše to bylo moc daleko a jako by se to nikoho netýkalo. Potom ovšem, vinou pádem bank v USA, přišla krize ve finančním systému, což mělo výrazný dopad na hospodářství celé planety. Nejvíce však byly zasaženy Spojené státy a země Evropy. Z malých schodků se staly velké a z velkých neúnosné. Vlády začaly překvapivě rozhazovat pod heslem “růst je třeba stimulovat”. V čele šly Spojené státy s prezidentem Obamou. Ovšem nebyly to Spojené státy, na které nakonec dopadla tíha dluhů. Bylo to Řecko, které mělo vzhledem k velikosti ekonomiky podobně velké schodky jako USA (přes 10% HDP), ale celkový dluh vzhledem k jejich ekonomice začínal být neúnosný, a především věřitelé přestávali této zemi důvěřovat. Není divu, výhled Řecké ekonomiky nebyl zrovna světlý. Úroky z dluhů začaly raketově růst a zbytek již dobře známe. Záchranné balíčky, škrty, zvyšování daní, rostoucí nezaměstnanost a úpadek hospodářství celého Řecka. Lidé si rázem všimli, že něco jako státní dluh skutečně existuje a že ten může zasáhnout do života každého z nich. I tak však existuje velké množství lidí, kteří tvrdí, že je potřeba se dál zadlužovat, aby naše ekonomika rostla. Ovšem pokud v roce 2012 má náš deficit představovat více jak 3% HDP a růst našeho HDP má být fakticky nulový, tak o jakém růstu tu můžeme mluvit? Po roce 2012 nejen že budeme muset v budoucnu více splácet, ale narostou nároky na splácení úroků. Naše vláda aby zabránila zvyšování zadlužení, bude muset neustále zvyšovat daně či škrtat ve výdajích jen proto, aby bylo na úroky.

Z toho jasně vychází, že pokud bychom udržely nulový deficit, tak by nám příští rok nenarostly žádné úroky a pokud bychom hospodařily s přebytkem, tyto nároky by se naopak snížily. Vláda by tak měla více peněz v dalším roce i v případě stagnace ekonomiky. Zde samozřejmě mnozí namítají, že tak razantní škrty, které by ušetřily přes 100 miliard korun, by vrhly naší republiku do recese. Ovšem příští rok se bude muset ušetřit ještě více, jelikož bude vyšší i dluh.
Myslíte si, že tohle naší ekonomice neublíží? Samozřejmě že ublíží a mnohem více! Odkládat šetření a škrtání ve výdajích přesouvá tyto problémy na další roky a ukrajuje nám z budoucnosti.
Za naší dnešní neochotu šetřit, budeme v budoucnu platit mnohem víc, než bychom zaplatili dnes a co horšího, takto pošlapanou ekonomiku předáme našim dětem.