Tak nám proběhly volby do krajských zastupitelstev roku 2012. Tyto volby nejsou tak důležité, jako volby do poslanecké sněmovny. Pro mnohé lidi jsou tak tyto volby velice neatraktivní. Lidé často ani neví kdo v jejich kraji zrovna vládne, proto se tyto volby tradičně setkávají s nezájmem voličů. Tento rok přišlo ke krajským volbám 36% oprávněných voličů. To rozhodně není nejhorší výsledek v historii krajských voleb, nejlepší však také ne. Nyní se nekonalo “oranžové tsunami” z minulých voleb. I přes vítěství ČSSD, utrpěla tato strana poměrně velké ztráty ( – 75 mandátů ), stejně jako vládní ODS ( – 78 mandátů ). Nejlépe z těchto voleb vyšly komunisté, ti výrazně posílily a dokonce se jim podařilo zvítězit ve dvou krajích. Straně KSČM se tak podařilo získat dalších 68 mandátů navíc. Tím jejich vliv na krajskou politiku velice výrazně vzrostl, ve velké části krajů, tak budou vládnout společně s ČSSD. Neparlamentní KDU-ČSL udržela své pozice, což je pro ni úspěch a dává to této straně větší šance na návrat do parlamentu, je poznat že voliči zvláště na jihu Moravy, mají stále o tuto stranu zájem. Nová strana TOP 09 potvrdila své stabilní uhnízdění, na naší politické scéně, když získala přes čtyřicet mandátů. Úspěch zaznamenala ještě jedna nová strana a to Zemanovci, jenž získaly též několik mandátů. Pak výrazně posílily různá místní sdružení, zvláště v libereckém kraji dokonce takové místní hnutí zvítězilo a sestavilo vládu.

Význam těchto voleb se nachází, ne ani tak kdo byl zvolen, ale spíše kdo nebyl. Samotné vládnutí v krajích se příliš nezmění, jelikož po minulých volbách stejně měly drtivou převahu socialisté, dnes se akorát posílila síla levice a to bohužel především ta radikální. Pro směřování krajů, to však nebude znamenat žádnou výraznou změnu. Zajímavější je že lidé opět volily spíše podle celostátních než podle krajských témat, proto také výsledky více méně odpovídaly oblibě jednotlivých stran v celé republice. Nutno dodat, že i zde byly vidět i vyjímky, když například v Libereckém kraji vyhrálo místní hnutí, jenž se zabývalo převážně krajskými tématy. Bohužel to je způsobeno spíše než zájmem o krajská témata, obecným znechucením parlamentními stranami, tedy tyto hnutí neoslnily svým programem ale jen posbíraly protestní hlasy. Toto znechucení je dnes na lidech v Česku dost znát, byť je mnohdy živeno spíše potřebou na vše nadávat. Samozřejmě velice významný je úspěch komunistů, ten byl dán spíše slabou účastí ve volbách, než zájmem o tuto stranu. Zvláště je vidět úbytek voličů dvou největších stran ČSSD a ODS. Zato komunisté mají poměrně věrné a disciplinované voliče a ti k volbám prostě přišly, samotné KSČM se však nepodařilo přilákat více lidí. Veliký odliv voličů tak zažila pravice a tento odliv jasně pravicovým stranám říká, že by měly začít více myslet na své “tvrdé” jádro voličů, o které (zvláště ODS) díky snaze se zavděčit všem, postupně přichází. Zvláště je zde vidět i souboj pravicových Top 09 a ODS. Je zajímavá absence úspěchu jakékoliv menší pravicové strany, sice třeba svobodní zaznamenaly vyšší zájem voličů, o nějakém úspěchu se hovořit nedá, protože nikde nezískaly žádný mandát.
U levice je situace jiná, ta si díky úspěchu komunistů udržela své pozice, pro ČSSD je spolupráce s KSČM poměrně snadná, jelikož programově se velice přiblížily. Voliči od ČSSD však neutekly ke KSČM. Socialisté začaly příliš tíhnout ke komunistům a mnohým voličům to nevyhovuje a tak dostává pomalu šanci strana SPOZ, ta dosáhla sice pouhých tří procent, získala ovšem sedm mandátů v pardubickém a zlínském kraji. Tato strana tak začíná pomalu představovat konkurenci, pro dnešní “komunistickou” levici.

Volby ukázaly vliv ekonomické a i částečné politické krize na voliče. Nejvíce se od voleb odvracejí voliči dvou nejsilnějších stran, zato komunisté jsou přesným opakem, jejich voliči jsou proti těmto jevům imunní. Socialisté přitom utrpěly stejně těžké ztráty jako vládnoucí občanští demokraté. Hodně voličů socialistům jistě ubrala kauza poslance, hejtmana a doktora Ratha. Ukázalo se že sociální demokracie není rozhodně “čistou stranou” a v jejich případě neustále obviňování pravicových stran v čele s Občanskou Demokratickou Stranou z korupce, je volání zloděje jenž křičí nejhlasitěji “chyťte zloděje!!”. Lidé tento tomuto křiku uvěřily a nyní se hodně divily, jak může jejich oblíbená strana, být tak moc zkorumpovaná. Bohužel účinek těchto kauz má na levicové voliče jen dočasný účinek. Jak tedy dopadnou parlamentní volby? To je otázkou, pravděpodobně zvítězí levice, výsledky krajských voleb, však mají vliv na chování stran a zvláště těch co utrpěly těžké ztráty, vše tak může být ještě úplně jinak.