V minulém článku o epidemii nového koronaviru jenž dostal označení Covid-19, jsem se věnoval nedostatečné reakci vlád v zemích EU. Epidemie je sice zatím v počátcích a ještě bude dlouho trvat než opadne, ovšem vypadá to že důsledky této epidemie mohou sahat mnohem dále než do dalších měsíců v podobě různých omezení ve snaze epidemii alespoň zpomalit.

Zatím nejvíce zasažená je stále Itálie, ta již je zcela v karanténě a společenský život se zastavil, také se tak omezuje život ekonomický a to v zemi, která byla již před epidemii ve velice špatném ekonomickém stavu a státní rozpočty se držely v zásadě jen díky štědré měnové politice Evropské centrální banky.

To že epidemie koronaviru v Evropě přinese recesi je poměrně jasné, nicméně pro země jako je právě Itálie to může být mnohem hlubší propad. Itálie v roce 2019 prožívala ekonomickou stagnaci s nulovým růstem a nezaměstnaností kolem 10%, i bez epidemie nebyl výhled na rok 2020 nijak dobrý, nyní však tuto zemi postihne zcela určitě recese a to jak výrazná bude záleží podle toho jak dlouho bude epidemie ještě pokračovat a také jak silně proběhne. Pro zemi v takovéto stavu to však je veliký problém, jelikož už tak vysoká nezaměstnanost dále poroste a především poklesnou příjmy do státního rozpočtu, společně s růstem výdajů kvůli epidemii nového koronaviru. Země již nyní má dluh vůči HDP 130% což je strašlivé číslo a další rok by mělo výrazně vzrůst.

Itálii tak čeká rok nebo roky propadu, ke kterým se mohou přidat společenské problémy kdy kombinace zvyšující se nezaměstnanosti a vysokého počtu mrtvých v důsledku nezvládnuté epidemie, může vyústit v nespokojenost veřejnosti s takovým stavem. Itálii tak možná časem čekají i politické změny. Za normálních okolností by nejspíše byl na dohled i bankrot veřejných financí, dá se však očekávat že zde zasáhne ECB s nákupy vládních dluhopisů, v kombinaci s nulovými úrokovými sazbami a bude tak na úkor ostatních států eurozóny podporovat Italské špatné hospodaření, pokud by s touto podporou přestala Italský státní rozpočet by byl téměř okamžitě neudržitelný.

Bohužel Itálie není jedinou takovouto zemí. Zatímco Německo bude také zasaženo, jeho rozpočty jsou však dokonce přebytkové a tak příchozí krizi přestojí relativně dobře, hlavním problémem Německa tak bude ekologické šílenství, které brání růstu ekonomiky a životní úrovně obyvatel. Jenže stejný scénář jako v Itálii se začíná naplňovat ve Španělsku a Francii, tedy zemích v podobně tíživé situaci. Španělsko může mít zcela totožné problémy jaké jsem popsal u Itálie a ve Francii se budou prohlubovat problémy, které vedly k protestům žlutých vest. Tato epidemie tak má potenciál přepsat v budoucnu politickou mapu Evropy.